Den Země 5.A a 5.B

14.04.2017

NAŠE ÚKLIDOVÁ CESTA DO VÍCEMĚŘIC


V pondělí 10. dubna se na naší škole konala akce nazvaná UKLÍZÍME ČESKO. Naše třída se společně s 5. B vypravila směrem na Víceměřice, naším cílem byl tamní rybník. Prošli jsme Tyršovou ulicí a pak Hliníkem a vydali jsme se polní cestou. Výpravu vedl pan učitel Matoušek a uzavíral ji pan učitel Mlčoch.

I když jsme procházeli pěknou přírodou a pozorovali rozkvetlé hrušně a švestky, nacházeli jsme i tady spousty odpadků, které nepořádní lidé pohodili. Byli jsme vybaveni rukavicemi a dva kluci se střídali v nesení plastového pytle, kam jsme všechny ty papírky, obaly o d bonbónů, PET lahve a další nepatřičné věci házeli.

Po chvíli jsme došli k poli zarostlému jetelem, kde jsme si pořádně zmáčeli boty. Odměnou nám byla vyhlídka Kozlov, odkud byl pěkný výhled do okolí. Udělali jsme tady pár fotek a pokračovali jsme po panelové cestě do Víceměřic.

Na kraji vesnice je taneční parket a jeho okolí jsme taky pořádně poklidili. Přešli jsme po mostě potok a pokračovali březovou alejí k rybníku. Tam už na nás čekali rybáři pánové Zdeněk Chalánek a Jindřich Srbecký. Nejdříve nám řekli něco o tom, jak se dá získat rybářský lístek, povolenka a další věci, které člověk potřebuje k tomu, aby mohl chytat ryby. Měli tam také tabule s obrázky, ukázky háčků a různé druhy návnad.

Pak jsme se rozdělili na dvě skupiny. My jsme šli první k rybníku, kde nám pan Srbecký ukazoval několik druhů prutů, které rybáři používají. Také nám vysvětlil, jak se používá splávek, krmítko, echolot a další pomůcky. Dneska si rybář může klidně číst nebo se dívat na film, elektronika ho včas upozorní na to, že mu ryba zabrala. Zjistili jsme, co je to vezírek, jak se ryby měří a váží, a proč se ryby, které jsou pod míru, pouští zase zpátky do vody. Potom si každý z nás vyzkoušel, jak se nahazuje.

Béčko mezitím poslouchalo další informace o rybolovu a potom psalo krátký test. Asi za půl hodinky jsme se obě skupiny prohodily. Rybáři nás potom pozvali do své chaty, kde pro nás měli připravené špekáčky z udírny, chleba a kofolu. To jsme si pochutnali! Dorazila také paní učitelka Literová, která nás fotografovala, a nakonec neplánovaně pomohlo i její doprovodné vozidlo.

Zpátky jsme šli už po silnici a pozorovali krásně rozkvetlé stromy a probouzející se jarní přírodu. Slunko svítilo, bylo krásně, počasí nám opravdu přálo! Veronice od nás ze třídy se udělalo špatně a Vikynu bolely nohy od puchýřů. Tak je paní učitelka, která projížděla kolem, naložila a odvezla ke škole. My ostatní jsme se ještě kousek plahočili ke škole. Kolem půl dvanácté jsme tam dorazili a čekal na nás oběd.

Jsme rádi, že jsme mohli uklidit aspoň kousek našeho okolí. Třídy z druhého stupně toho zvládly mnohem víc, jak jsme mohli vidět jejich naplněné pytle cestou zpátky. Ale všem se nám to moc líbilo, byli jsme v přírodě a aspoň trochu jsme jí pomohli.


Žáci 5. A