en-Den Země....UKLÍZÍME ČESKO

23/04/2017

Uklízíme Česko.... Akce, která se koná každoročně na území celé naší republiky. Pořadatelem může být obec, město nebo škola. Zapojit se můžeme však i každý sám jednotlivě. Tato akce probíhá i v okolních obcích a školách. Pro naši školu je účast každoroční tradicí. Letos se akce konala 10. dubna. Zapojeni do programu byli žáci prvního i druhého stupně. Třídy od 5. do 9. vyrazily do terénu. Počasí bylo příznivé, takže co víc si přát. Na hřišti za naší školou nás jako obvykle přivítala paní starostka s panem místostarostou. Krátký proslov měla i naše paní ředitelka. Sešel se celý druhý stupeň. Každý zástupce třídy si vyzvedl oranžovou vestu, a kdo neměl, tak i rukavice. Třídy se pak postupně vydaly plnit svůj úkol.



Měli jsme rozděleno okolí Němčic. My jakožto "deváťáci" jsme se rozdělili na dvě poloviny. Skupinu, která se vydala na Mořice, vedl pan učitel Pozdíšek. Druhá skupina, které jsem byla součástí i já, měla za úkol vyčistit okolí cesty na Měrovice. Naším vedoucím byl pan učitel Janura. Ještě jsme se ani nedostali z města ven a polovina pytle byla zaplněna. Nežádoucí věci jsme nacházeli i v ulicích, kterými jsme procházeli. Cesta do Měrovic byla dlouhá a plná všemožných odpadků. Neměli jsme však celý úsek, ale jen část k mostu. Sbírali jsme velmi důkladně. Nacházeli jsme vše možné. Od pet lahví, přes krabičky od cigaret až po několik tašek plných použitých dětských plen. Dokonce jsme našli velké množství odpadů z aut, jako třeba poklice, kola a kusy karoserie. Kdybychom ve sběru pokračovali, možná bychom za nějakou dobu sestavili i auto :-) . Nestačili jsme brát nové pytle, plnily se stále rychleji. Procházet příkopy zarostlými různými travami a kopřivami nebo příliš jednoduché. My si ale poradili i s tímhle. Sluníčko svítilo a povzbuzovalo nás v práci. Na některých místech jsme nacházeli i kosterní pozůstatky zvířat. Prošli jsme celou oblast, která nám byla přidělena, a když jsme se ohlédli, mohli jsme vidět cestu lemovanou žlutými pytli. Byl za námi velký kus práce. Po dokončení našeho úseku jsme si dopřáli zaslouženou přestávku a na chvíli se jen tak vyhřívali na slunci. Z povinnosti se tak stala příjemná procházka a navíc jsme pomohli částečně odlehčit naší přírodě. Kolem poledne jsme měli být opět všichni shromážděni na školním hřišti, aby mohla být akce důstojně zakončena. Když nastal čas, vydali jsme na cestu do školy. Pomalu se projevovala bolest nohou. Do školy jsme však bez větších problémů došli. Přišli jsme včas, nastoupili si na plochu hřiště a pozorně poslouchali paní starostku, která akci uzavřela.

Celý den proběhl úspěšně a nezbývá nic jiného než doufat, že čistota v okolí cesty a také na všech dalších místech nějakou dobu vydrží. Za odměnu jsme dostali velmi chutná jablka. Z celého dne jsme měli dobrý pocit, protože jsme udělali něco užitečného. Jenže o pár dní později jsme stejnou cestou, jakou jsme uklízeli, projížděli s rodiči a příkopy byly už zase plné odpadků. Lidé si neváží toho, co je obklopuje. Sami a zbytečně ničí okolní kousky přírody, přitom vyhodit odpadky do příslušných kontejnerů či košů není tak těžké. Každý z nás by se měl zamyslet a pokusit se alespoň trošku popřemýšlet nad tím, jak on sám může tomuto znečištění zabránit. Kdyby si tuhle otázku položil každý z nás, hned by se vyřešila řada problémů. Měli bychom si naší Země vážit víc.

Denisa Jurdová, 9. ročník