en-Z historie cukrovaru v Němčicích nad Hanou a rozhovor s bývalým zaměstnancem

21/03/2017

V tomto článku se podíváme na historii našeho cukrovaru, který byl v několika směrech unikátní a vyráběl produkty, které neměl nikdo jiný.

Rolnický akciový cukrovar v Němčicích nad Hanou byl založen v roce 1909 z iniciativy Jana Rozkošného, českého vlastence. Jednalo se o jeden z posledních cukrovarů postavených na území Čech a Moravy do roku 1948. Při první kampani trvající 85 dní v něm bylo zpracováno 67 671 tun řepy a vyrobilo se 9 863 tun surového cukru. "Bílé zboží" neboli rafinovaný cukr byl v Němčicích nad Hanou poprvé vyroben v roce 1919. Tolik jen velice stručně z historie cukrovaru.

A jak to v němčickém cukrovaru vypadalo, než byl zbourán? Závod byl od roku 1995 součástí skupiny Eastern Sugar, kterou tvoří anglická společnost Tate &Lyle a francouzská společnost Saint Louis Sucre. Součástí skupiny byly na území ČR ještě cukrovary v Kojetíně a v Hrochově Týnci, jejichž roční produkce představovala cca 110 000 tun. Další cukrovary vlastnila tato skupina na Slovensku (Dunajská Streda) a v Maďarsku (Kaba). Cukrovar v Němčicích nad Hanou byl jedním z moravských cukrovarů, který využíval v poměrně velkém rozsahu železniční dopravu. V cukrovaru se vyrábělo téměř po celý rok. Na podzim probíhala řepná kampaň, jejímž hlavním produktem byla tzv. těžká cukerní šťáva. Tu pak cukrovar v průběhu roku zpracovával na finální produkt. V případě němčického cukrovaru se jednalo o velmi kvalitní cukr expedovaný pod značkou "Dar slunce". Většina cukru vyrobeného v Němčicích putovalo ke konečnému spotřebiteli po silnici.

I když výroba zdánlivě dobře fungovala, zasáhly "vyšší zájmy" a začalo se mluvit o zrušení němčického cukrovaru. Nakonec byl cukrovarský komín zbourán v roce 2008.

A proč byl vlastně zbourán?

Firma Eastern Sugar musela všechny své cukrovary zbourat, nejprve je však chtěla prodat, to ale Státní zemědělský intervenční fond zamítl, a tak byl osud cukrovarů v Hrochově Týnci, Němčicích nad Hanou a Kojetíně zpečetěn.

Pavel Havliš, 9. třída


Rozhovor s Martinem Šmídem, bývalým zaměstnancem cukrovaru Němčice n./H.

1) Jak jste se dostal k této práci?

Učil jsem se jako automechanik pro cukrovar Bedihošť, ale než jsem se vyučil, cukrovar zavřeli, tak mi nabídli místo v Němčicích.

2) Co jste vykonával v cukrovaru za práci?

Nastoupil jsem na autodopravu jako automechanik-řidič. Tato práce spočívá v tom, že většinou svážíte řepu z polí do cukrovaru.

3) Jak dlouho jste tam pracoval?

V cukrovaru jsem pracoval od 1. září 1990 až do 1. ledna 2002, poté jsem nastoupil do firmy HOS, která sídlila ve stavebních strojích. Tam jsem byl zaměstnán na stejné pozici, jen s tím rozdílem, že jsem rozvážel již hotový cukr. Nyní pracuji v ŽPSV Doloplazy.

Tomáš Šmíd, 9. třída